Zdroje / Blog

Navážeme na předchozí část, kde jsme popsali průběh prohlídek a typické vady, a podíváme se detailněji na specifické skupiny konstrukcí: haly a sklady, průmyslové plošiny a jeřábové dráhy, stožáry, komíny i tribuny. Ukážeme si, na co se u nich při prohlídce zaměřit, jaké závady se objevují nejčastěji a proč je u některých z nich nezbytné počítat s častějšími a podrobnějšími kontrolami.

Prohlídky ocelových konstrukcí podle ČSN 73 2604 jsou v praxi často vnímané jako „něco, co se musí udělat“, ale už méně jasné je, jak přesně taková kontrola probíhá, co inspektor skutečně hledá a jaké závady jsou opravdu kritické. Tento druhý díl seriálu proto opouští obecnou legislativu a jde přímo k jádru věci: k samotnému průběhu prohlídky a k nejčastějším vadám, které se u ocelových konstrukcí objevují.

Ocelové haly, sklady, mostky, plošiny a další ocelové konstrukce tvoří základ mnoha podnikatelských činností. Z hlediska legislativy, bezpečnosti práce i odpovědnosti vlastníka je klíčové, aby tyto konstrukce byly dlouhodobě bezpečné, pravidelně kontrolované a správně udržované.

Potřebujete mít ve firmě AML „v pořádku“, ale nechcete se ztratit v džungli paragrafů? Tento přehledný a praktický článek shrnuje, co dnes v Česku a EU skutečně platí a jaké změny přijdou s novým evropským AML balíčkem. Vysvětlujeme, kdo je „povinnou osobou“, kdy a jak provádět identifikaci a kontrolu klienta (KYC/CDD), jak nastavit ohlašování podezřelých obchodů vůči FAÚ, jak naložit s hotovostí a kryptem (Travel Rule, MiCA), i jaké hrozí sankce. Dostanete také konkrétní tipy, checklisty a 90denní plán, jak uvést vnitřní zásady do souladu bez zbytečné administrativy. Text je psán pro majitele firem, manažery, compliance i právníky – se zkratkami vždy vysvětlenými a s odkazy na aktuální zákony a metodiku.

Zvažujete, jak nastavit oznamování protiprávního jednání tak, aby bylo účinné, zákonné a férové? Tento článek vás provede whistleblowingem od začátku do konce. Vysvětlíme, co whistleblowing je a proč je důležitý, jaké mohou být osobní a pracovní dopady na oznamovatele a jak je zvládnout. Stručně zasadíme téma do evropského právního rámce a ukážeme, co z něj plyne pro českou praxi, včetně požadavků zákona č. 171/2023 Sb. (kanály, lhůty 7/30, zákaz odvety, dočasná ochranná opatření, evidence).

Flexibilita v pracovních podmínkách se stává běžným standardem moderního pracovního trhu. Zaměstnavatelé i zaměstnanci stále častěji hledají způsoby, jak skloubit výkon práce s osobním životem, provozními potřebami nebo specifiky konkrétní profese. Zákoník práce umožňuje sjednat různé úpravy pracovní doby a místa výkonu práce – například pružnou pracovní dobu nebo tzv. hybridní režim střídání kanceláře a home-office. V tomto článku najdete vzory pracovních smluv přizpůsobených právě těmto flexibilním režimům, které jsou v souladu s aktuální legislativou.

Krátkodobé pracovní vztahy jsou v České republice častou formou zaměstnávání studentů, důchodců i dalších osob, které hledají flexibilní a časově omezenou výdělečnou činnost. Zákoník práce nabízí dvě hlavní formy tzv. dohod mimo pracovní poměr – dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Přinášíme praktické a bezplatné vzory těchto smluv přizpůsobené pro brigády během prázdnin i pravidelnou práci osob v důchodovém nebo předdůchodovém věku.

V pracovněprávní praxi často dochází k potřebě upravit podmínky pracovního poměru – například změnit pracovní místo, upravit mzdu, sjednat zkušební dobu nebo dočasně přidělit zaměstnance k jinému subjektu. Přinášíme vám přehled praktických vzorů dohod a dodatků, které pokrývají běžné situace i specifické potřeby zaměstnavatelů ve veřejném i soukromém sektoru. Každý dokument je vypracován v souladu se zákoníkem práce a připraven pro okamžité využití v praxi.

Řízení environmentálních rizik je klíčovým prvkem odpovědného podnikání a nedílnou součástí efektivního systému environmentálního managementu. Umožňuje nejen minimalizovat negativní dopady činností na životní prostředí, ale také předcházet událostem, které by mohly vést k poškození ekosystémů, zdraví lidí nebo finančním ztrátám.

Ochrana životního prostředí (OŽP) se v posledních letech stala nedílnou součástí strategického řízení podniků napříč odvětvími. Zatímco dříve byla vnímána spíše jako okrajová agenda vyhrazená technickému úseku či ekologovi, dnes se environmentální odpovědnost promítá do řízení rizik, rozhodování o investicích, vztahů s veřejností i do očekávání obchodních partnerů a zákazníků. V tomto kontextu nabývá na významu audit ochrany životního prostředí – systematický nástroj, který umožňuje firmám objektivně vyhodnotit plnění environmentálních povinností, identifikovat nedostatky a řídit soulad s legislativou i vlastními environmentálními cíli.