Průvodce k získání patentu pro vynález na národní a mezinárodní úrovni

Rubrika: Právní poradenství pro firmy a podnikatele

Datum: 09.02.2024

Aktualizace: 19.02.2024

Mohlo by Vás zajímat

Obsah:

  • Co je patent?
  • Národní a mezinárodní patenty
  • Co (ne)lze patentovat
  • Patentová legislativa
  • Jak získat patent pro vynález?
  • Informace o patentové přihlášce

Máte unikátní vynález a uvažujete o získání patentu? Přečtěte si našeho průvodce, který vás provede patentováním od základu. Dozvíte se, co je patent, jaké jsou rozdíly na národní a mezinárodní úrovni, co lze a nelze patentovat, jaká je legislativa a konečně, jak získat patent pro vynález včetně informací o patentové přihlášce.

Co je patent?

Patent je právní dokument udělený státem, který dává vynálezci nebo jeho právnímu nástupci exkluzivní práva na vynález po určitou dobu, obvykle 20 let. Tato práva umožňují držiteli patentu zabránit ostatním ve vyrábění, používání, prodeji nebo dovozu patentovaného vynálezu bez jeho souhlasu.

Význam patentu

  1. Podpora inovací: Patentování povzbuzuje jednotlivce a společnosti k vývoji nových vynálezů. Vědomí, že jejich vynálezy budou chráněny, podporuje investice do výzkumu a vývoje.
  2. Ochrana duševního vlastnictví: Patent poskytuje vynálezci právní ochranu, což znamená, že může získat odměnu za své investice do vytvoření nového vynálezu. Tato ochrana je klíčová pro udržení konkurenční výhody.
  3. Ekonomické výhody: Patenty mohou být ekonomicky hodnotné pro vynálezce nebo společnosti, které je vlastní. Mohou je licencovat nebo prodat, což představuje zdroj příjmů.
  4. Veřejný přínos: Aby byl vynález patentován, musí být jeho podrobnosti zveřejněny. To přispívá ke zvýšení veřejně dostupných technických informací, což může inspirovat další inovace a vývoj.
  5. Standardizace a bezpečnost: Patentování pomáhá při nastavování standardů v některých průmyslových odvětvích, což může vést ke zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti produktů.

Patent je tedy nástrojem, který pomáhá vyvažovat zájmy vynálezce a veřejnosti. Zatímco vynálezce dostává omezený monopol na svůj vynález, veřejnost získává přístup k informacím o nových technologiích a inovacích.

Typy patentů

Patent je právní dokument udělený státem, který poskytuje vynálezci nebo jeho právnímu nástupci výhradní práva pro vynález na určitou dobu. Tato práva obvykle zahrnují výlučné právo vynález vyrábět, používat, nabízet k prodeji nebo prodej v zemi, kde byl patent udělen.

Existují různé typy patentů, ale obecně se rozlišují tři hlavní kategorie:

  • Patenty na vynálezy: Tyto patenty jsou udělovány pro nové a užitečné vynálezy nebo zdokonalení stávajících vynálezů. Aby byl vynález patentovatelný, musí být nový, užitečný a nezřejmý.
  • Užitné vzory: Tento typ patentu se obvykle vztahuje na nové a užitečné zdokonalení nebo modifikace existujících nástrojů, strojů, výrobních postupů nebo složení hmot. Užitné vzory jsou obvykle snazší získat a mají kratší dobu ochrany než patenty na vynálezy.
  • Průmyslové vzory: Týkají se estetických aspektů výrobku. Může se jednat o tvar, vzor nebo kombinaci barev použitou na výrobku. Průmyslové vzory chrání vzhled výrobku, nikoliv jeho technickou nebo funkční stránku.

Proces získání patentu obvykle zahrnuje následující kroky:

  • Vyhledání patentu: Tento krok zahrnuje prověření, zda vynález nebo jeho podobná forma již byla či nebyla patentována.
  • Příprava a podání patentové přihlášky: Přihláška musí obsahovat popis vynálezu a tvrzení o tom, co vynálezce považuje za nové a co si žádá patentovat.
  • Posouzení patentové přihlášky: Patentový úřad posuzuje, zda splňuje všechny požadavky pro udělení patentu.
  • Udělení patentu: Po schválení přihlášky je vynálezci udělen patent.

Doba platnosti patentu se liší v závislosti na typu patentu a zemi, kde je udělen. Obvykle se pohybuje od 10 do 20 let od data podání přihlášky.

Je důležité si uvědomit, že patenty poskytují ochranu pouze na území státu, který patent udělil. Existují však mezinárodní smlouvy, jako je Pařížská úmluva nebo Smlouva o spolupráci v oblasti patentů (PCT), které umožňují získat patentovou ochranu ve více zemích prostřednictvím jediného mezinárodního přihlášení.

V České republice je patentové právo upraveno zákonem o vynálezech a zlepšovacích návrzích (Zákon č. 527/1990 Sb.), který stanoví pravidla pro udělování patentů, práva a povinnosti vlastníků patentů a postupy pro ochranu patentových práv.

Národními a mezinárodní patenty

Rozdíly mezi národními a mezinárodními patenty spočívají v rozsahu jejich platnosti a procesech získání. Každý typ patentu má své specifické charakteristiky a výhody, které je důležité vzít v úvahu při rozhodování, který typ patentu je pro konkrétní vynález nejvhodnější.

Národní patenty (např. český patent)

  • Platnost: Národní patent chrání vynález pouze v zemi, kde byl udělen.
  • Proces: Pro získání patentu je nutné podat přihlášku na národním patentovém úřadu, například Úřadu průmyslového vlastnictví (UPV) v České republice.
  • Specifika: Každá země má své vlastní zákony a postupy pro patentování, které se mohou lišit.

Evropský patent

  • Platnost: Evropský patent poskytuje ochranu ve všech členských státech Evropské patentové organizace (EPO), do kterých je patent validován.
  • Proces: Jedna přihláška podaná u EPO může vést k udělení patentu platnému v několika zemích, ale po udělení se patent stává "souborem národních patentů".
  • Specifika: Evropský patentový systém umožňuje zjednodušit a centralizovat proces získání patentu v mnoha evropských zemích.

Mezinárodní patent (PCT – Patent Cooperation Treaty)

  • Platnost: Mezinárodní patentová přihláška (PCT) neposkytuje přímo mezinárodní patent, ale umožňuje vyhledat ochranu ve více zemích prostřednictvím jedné přihlášky.
  • Proces: PCT poskytuje "fázi mezinárodního vyhledání a předběžného posouzení", což dává vynálezci lepší představu o šancích na získání patentu v členských zemích.
  • Specifika: Po mezinárodní fázi je potřeba vstoupit do "národní fáze" v každé zemi, kde chce vynálezce získat patentovou ochranu, a řídit se tamními pravidly a zákony.

Výběr mezi národním, evropským a mezinárodním patentem závisí na cílech a potřebách vynálezce, jakož i na geografickém rozsahu, kde chce ochranu svého vynálezu získat. Každá z těchto cest má své výhody a nevýhody, jako jsou náklady, složitost procesu a rozsah ochrany.

Co (ne)lze patentovat

V oblasti patentování existují určitá pravidla, která určují, co lze a co nelze patentovat. Tato pravidla se mohou mírně lišit v různých zemích, ale obecně platí níže uvedené zásady.

Patentoval lze:

  • Vynálezy a technická řešení: Většinou lze patentovat nové a užitečné vynálezy nebo technická řešení, která představují vynálezeckou činnost. To znamená, že vynález nesmí být zřejmý pro odborníka v dané oblasti.
  • Produktové a procesní patenty: Patentovaný může být konkrétní produkt (například stroj, nástroj, chemická sloučenina) nebo proces (např. způsob výroby nebo analytická metoda).
  • Zlepšení existujících vynálezů: Mnohdy je možné získat patent i na zlepšení nebo modifikaci již existujícího vynálezu, pokud toto zlepšení splňuje všechny požadavky na patentovatelnost.

Patentovat nelze:

  • Teoretické koncepce a vědecké teorie: Nejsou patentovatelné pouhé myšlenky, hypotézy nebo vědecké teorie.
  • Matematické metody a algoritmy: Samotné matematické metody, výpočetní algoritmy nebo jiné abstraktní koncepty nelze patentovat.
  • Umělecká díla, literární a hudební díla: Tato díla jsou chráněna autorským právem, nikoliv patentem.
  • Metody léčby a diagnostické metody provozované na lidském nebo zvířecím těle: Tyto metody jsou obvykle vyloučeny z patentovatelnosti kvůli etickým důvodům.
  • Rostlinné odrůdy a plemena zvířat: Pro ochranu těchto kategorií existují jiné formy právní ochrany.
  • Nápady a koncepce, které nejsou technicky realizovatelné: Nápad musí být realizovatelný a musí mít potenciál průmyslového využití.

Je důležité mít na paměti, že ačkoliv něco nemůže být patentováno, může existovat jiná forma ochrany duševního vlastnictví, která je pro daný objekt vhodnější. Při rozhodování o patentovatelnosti konkrétního nápadu nebo vynálezu je vhodné konzultovat s patentovým zástupcem nebo se obrátit přímo na národní nebo regionální patentový úřad.

Patentová legislativa

Legislativa týkající se patentování se v jednotlivých zemích liší, ale existují určité obecné principy a mezinárodní dohody, které formují základní rámec pro patentové právo na celém světě. Zde jsou klíčové aspekty:

  • Národní patentové zákony: Každá země má svůj vlastní patentový zákon, který definuje, co může být patentováno, proces udělení patentu, a práva a povinnosti držitelů patentů. V České republice je tato oblast regulována zákonem o vynálezech a zlepšovacích návrzích (Zákon č. 527/1990 Sb.).
  • Mezinárodní dohody: Existují klíčové mezinárodní dohody, které ovlivňují patentové právo na mezinárodní úrovni. Patří mezi ně:
    • Pařížská úmluva pro ochranu průmyslového vlastnictví: Tato úmluva stanoví základní pravidla pro patentovou ochranu a především princip tzv. "priority", což umožňuje vynálezci požádat o ochranu ve více zemích na základě první podané přihlášky.
    • Smlouva o spolupráci v oblasti patentů (PCT - Patent Cooperation Treaty): Umožňuje podání jediné patentové přihlášky, která platí ve více zemích, což zjednodušuje proces získání mezinárodní patentové ochrany.
  • Evropský patentový úřad (EPO): Pro země, které jsou členy Evropské patentové organizace, existuje možnost získat "Evropský patent", který je udělován EPO. Ačkoliv Evropský patent není jednotným patentem platným automaticky ve všech členských státech, po udělení se může stát souborem individuálních národních patentů.
  • Principy patentovatelnosti: Obecně platí, že aby byl vynález patentovatelný, musí splňovat tři základní kritéria: novost, vynálezeckou činnost (nezřejmost) a průmyslovou aplikovatelnost.
  • Ochranná doba a obnovení: Ochranná doba patentu je obvykle 20 let od data podání přihlášky. Pro udržení platnosti patentu mohou být požadovány pravidelné poplatky.
  • Porušení patentu a ochrana práv: Zákony stanovují pravidla pro řešení případů porušení patentových práv, včetně možných soudních sporů a nároku na odškodnění.

Je důležité konzultovat specifické národní zákony a pravidla patentového úřadu v zemi, kde se o patent ucházíte, nebo se obrátit na patentového zástupce, který má přehled o aktuálních právních normách a postupech. V této věci jsme vám plně k dispozici.

Jak získat patent pro vynález?

Tento průvodce poskytuje základní přehled o procesu získání patentu. Detaily se mohou lišit v závislosti na specifikách jednotlivých jurisdikcí a konkrétních případech. Pro konkrétní kroky a právní poradenství doporučujeme obrátit se na patentového zástupce nebo právníka specializujícího se na duševní vlastnictví. Kontaktujte nás ještě dnes!

1. Přípravná fáze

Vyhodnocení patentovatelnosti: Provedení rešerše pro zjištění, zda vynález nebyl již zveřejněn nebo patentován. Zpracování podrobného popisu vynálezu a definice jeho inovativních aspektů.
Výběr patentového úřadu: Rozhodnutí, zda podat přihlášku na národním patentovém úřadu, u Evropského patentového úřadu nebo prostřednictvím PCT.

2. Podání přihlášky

  • Příprava dokumentů: Vyplnění potřebných formulářů a přiložení technických dokumentů včetně popisu vynálezu, nároků a výkresů.
  • Podání přihlášky: Odeslání kompletní přihlášky na vybraný patentový úřad.
  • Zaplacení poplatků: Úhrada poplatků spojených s podáním a vyhledáním patentu.

3. Examinační proces

  • Formální kontrola: Kontrola, zda přihláška splňuje všechny formální požadavky.
  • Substantivní kontrola: Hodnocení patentovatelnosti na základě novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové aplikovatelnosti.
  • Komunikace s úřadem: Reagování na připomínky a dotazy od patentového úřadu.

4. Udělení patentu

  • Rozhodnutí o udělení: Po úspěšném splnění všech požadavků úřad rozhodne o udělení patentu.
  • Publikace a registrace: Patent je zapsán do rejstříku a je veřejně přístupný.

5. Udržení patentu

  • Pravidelné poplatky: Pro udržení patentu v platnosti je třeba platit pravidelné poplatky.
  • Vymáhání práv: Ochrana proti porušení patentu a případné právní kroky v případě neoprávněného využití vynálezu.

6. Zánik patentu

  • Doba platnosti: Patent je obvykle platný po dobu 20 let od podání přihlášky.
  • Neobnovení: Pokud nejsou platby obnovení včas uhrazeny, patent zaniká.

Informace o patentové přihlášce

Patentová přihláška je důležitým dokumentem, který zahajuje proces získání patentové ochrany pro vynález. Zde jsou klíčové informace, které by měla obsahovat:

  • Informace o žadateli: Jméno a adresa žadatele (vynálezce nebo právnické osoby).
  • Popis vynálezu: Podrobný popis vynálezu, který vysvětluje, jak vynález funguje a jaký problém řeší. Tento popis by měl být dostatečně technicky podrobný, aby odborník v daném oboru mohl vynález pochopit a použít.
  • Nároky: Nároky definují rozsah patentové ochrany a musí jasně a přesně vymezit, co je předmětem ochrany. Tyto nároky jsou nejdůležitější částí přihlášky, protože určují právní hranice patentu.
  • Výkresy a schémata: V případě potřeby obsahuje přihláška výkresy nebo schémata, která pomáhají vysvětlit principy vynálezu.
  • Datum podání a prioritní datum: Datum podání přihlášky je důležité pro stanovení priority vůči ostatním patentovým přihláškám.
  • Ostatní dokumenty: V závislosti na jurisdikci mohou být vyžadovány další dokumenty, jako jsou formuláře souhlasu nebo prohlášení o vynálezci.
  • Poplatky: Při podání přihlášky se obvykle vybírají administrativní poplatky.
  • Průvodní dopis: Průvodní dopis vysvětlující, co je předmětem podání, a případné další požadavky nebo informace.

Je důležité si uvědomit, že příprava patentové přihlášky je složitý proces, který vyžaduje technické i právní znalosti. Chyby v přihlášce mohou vést k odmítnutí nebo omezení rozsahu ochrany, proto je často vhodné zapojit patentového zástupce.

POŽÁDEJTE O ZASLÁNÍ

NABÍDKY JEŠTĚ DNES