Obsah:
- Co je norma ISO 50001?
- Jaké jsou výhody certifikace podle normy ISO 50001?
- Jak implementovat ISO 50001?
Co je norma ISO 50001?
ISO 50001 je mezinárodní standard pro systém řízení hospodaření s energiemi (EnMS). Poskytuje organizacím rámec, kterým se mohou řídit, aby zlepšily svou energetickou výkonnost, snížily spotřebu energie a dosáhly svých cílů energetické účinnosti.
Norma stanoví požadavky na podporu implementace a udržování systému řízení hospodaření s energiemi, které tvoří následující oblasti:
- Energetická politika organizace by měla nastínit její závazek k hospodaření s energií a energetickou účinnost a stanovit její cíle energetické účinnosti.
- Energetické plánování nastiňuje konkrétní akce, které podnikne ke zlepšení energetické účinnosti a dosažení svých cílů nergetické účinnosti.
- Realizace a provoz jsou plánované postupy pro monitorování a měření energetické náročnosti, jakož i pro neustálé zlepšování energetické účinnosti.
- Kontrola a nápravná opatření, přezkoumání a hodnocení svého systému hospodaření s energií, který vede k tomu, že systém zůstane účinný a relevantní. To by mělo zahrnovat proces identifikace a řešení jakýchkoli odchylek od plánu hospodaření s energií.
- Přezkoumání vedením - organizace by měla v pravidelných intervalech revidovat a aktualizovat svůj systém hospodaření s energií, aby se ujistila, že plní své cíle energetické účinnosti a že neustále zlepšuje energetickou výkonnost.
Implementace systému řízení v souladu s ISO 50011 vyžaduje závazek vrcholového vedení a zapojení zaměstnanců na všech úrovních organizace. Organizace mohou být certifikovány podle normy ISO 50001 akreditovaným certifikačním orgánem. K získání certifikace musí organizace projít počátečním auditem, který zajistí, že její EnMS splňuje požadavky normy. Certifikace má obvykle platnost tři roky, přičemž jsou vyžadovány každoroční dozorové audity.
Jaké jsou výhody certifikace podle normy ISO 50001?
Zlepšená konkurenceschopnost
Energetická účinnost vede k úsporám energie na jednotku a může organizacím poskytnout konkurenční výhodu snížením výrobních nákladů a zvýšením zisků.
Zvýšená energetická bezpečnost
Identifikací a řešením rizik souvisejících s energií mohou organizace zvýšit svou energetickou bezpečnost a snížit dopad kolísání cen energií a rovněž diverzifikovat různé zdroje energií.
Snížené náklady na energii
Zlepšením energetické účinnosti, ať výměnou zařízení nebo optimalizací procesů, mohou organizace snížit svou spotřebu energie a snížit své účty za energii.
Zlepšení pověsti a důvěryhodnosti u zákazníků
Systém energetického managementu ISO 50001 může prokázat závazek organizace k udržitelnosti a zlepšit její pověst u zákazníků, dodavatelů a dalších zainteresovaných stran.
Splnění legislativních požadavků
Národní legislativa může vyžadovat povinné energetické audity nebo zavedení systému řízení hospodaření s energiemi (EnMS)
Jak implementovat ISO 50001?
Implementace požadavků normy zahrnuje několik dále uvedených kroků. Pokud se rozhodnete pro implementaci EnMS podle normy ISO 50001, můžeme vám vše zajistit na klíč.
Krok 1. Rozsah systému energetického managementu (EnMS)
Rozsah systému energetického managementu se týká hranic a použití systému. Definuje, které procesy a činnosti jsou systémem pokryty a které ne. Při určování rozsahu systému energetického managementu je důležité vzít v úvahu celkovou spotřebu energie organizace a postupy energetického managementu, stejně jako veškeré relevantní právní a jiné požadavky. Rozsah by měl zahrnovat všechny činnosti a procesy, které jsou vzájemně propojeny a vzájemně se ovlivňují, tedy kdy výkonnost jednoho procesu ovlivňuje výkonnost druhého. Pro efektivní fungování systému je nejlepší zahrnout do jeho rozsahu celou lokalitu organizace. Některé legislativní požadavky neumožňují rozsah systému při povinné implementaci požadavků normy ISO 50001 redukovat na pouze efektivní procesy.
Rozsah systému řízení by měl být přezkoumán a aktualizován podle potřeby, aby bylo zajištěno, že zůstane relevantní a přiměřený. Přezkoumání rozsahu je nutné provést v případě změn v provozu organizace, zavádění nových produktů nebo služeb, změny druhu energie nebo výrazné výměně spotřebičů.
Krok 2. Přezkoumání právních a jiných požadavků
Přezkoumání příslušných právních a jiných požadavků je důležitým a jeden z prvních kroků v procesu zavádění systému energetického managementu ISO 50001. Zahrnuje identifikaci a přezkoumání všech právních a jiných požadavků, které se vztahují na použití energií v organizaci a postupy hospodaření s energií. Je důležité vzít v úvahu jak národní, tak mezinárodní požadavky, stejně jako jakékoli požadavky specifické pro dané odvětví nebo požadavky norem týkajících se využití energií.
Příklady právních a jiných požadavků jsou následující:
- Předpisy a normy energetické účinnosti
- Ekologické předpisy a normy, včetně těch, které se týkají emisí skleníkových plynů
- Předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- Zákony na ochranu spotřebitele
- Odvětvové předpisy a normy, například ty, které se týkají dopravy nebo výroby
Přezkoumáním příslušných právních a jiných požadavků mohou organizace zajistit, že jejich systém energetického managementu je v souladu s platnými zákony a předpisy a že se bude zabývat všemi konkrétními požadavky souvisejícími s energií, které se vztahují na jejich sektor nebo průmysl.
Krok 3. Energetická politika
Organizace prostřednictvím energetické politiky prohlásí závazek organizace k energetické účinnosti a neustálému zlepšování energetické výkonnosti. Politika stanoví cíle a záměry organizace ve vztahu k využívání energie a stanovuje zásady a postupy, které budou k dosažení těchto cílů dodržovány. Energetická politika by měla být vypracována ve spolupráci s nejvyšším vedením a po konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami, jako jsou zaměstnanci, zákazníci a akcionáři, a měla by být sdělena všem zaměstnancům organizace.
Energetická politika by měla zahrnovat:
- Prohlášení o závazku organizace k energetické účinnosti a neustálému zlepšování
- Stanovení obecných cílů organizace souvisejících s energií
- Seznam zásad a postupů, které budou k dosažení těchto cílů dodržovány
- Závazek dodržovat příslušné právní a jiné požadavky související s využíváním energie a hospodařením s energií
- Prohlášení o podpoře zapojení zaměstnanců a závazek provádět školení v oblasti energetického managementu
- Závazek provádět kontroly a monitorování spotřeby a využití energií
- Závazek pravidelně revidovat a aktualizovat energetickou politiku podle potřeby
Jasná a dobře definovaná energetická politika je deklarace k zaměstnancům, zákazníkům a zainteresovaným stranám včetně státních institucí, že organizace si je vědoma a odhodlána plnit cíle organizace související s energií.
Krok 4. Energetické aspekty a dopady
Identifikací energetických aspektů a dopadů mohou organizace lépe porozumět své spotřebě energie a dopadům na životní prostředí a mohou získat příležitosti ke zlepšení energetické účinnosti a snížení emisí skleníkových plynů.
Postup pro stanovení energetických aspektů a dopadů je následující:
- Identifikace procesů a činností, které využívají energii
- Určení energetických vstupů a výstupů těchto procesů a činností
- Posouzení dopadů těchto procesů a činností na životní prostředí, včetně jakýchkoli emisí skleníkových plynů
- Identifikace všech příležitosti pro zlepšení energetické účinnosti nebo snížení dopadů na životní prostředí
Tyto informace lze pak použít k vypracování energetických cílů a záměrů a k identifikaci a stanovení priorit opatření pro zlepšení energetické účinnosti.
Krok 5. Energetické základna
Energetická základna je snímek aktuální energetické výkonnosti organizace. Poskytuje startovní a referenční hodnoty, podle kterých lze měřit budoucí zlepšení energetické náročnosti. Pro stanovení energetické základní linie by organizace měly shromažďovat údaje o své spotřebě energie a energetické účinnosti, včetně informací o typech a množství spotřebované energie, zdrojích této energie a nákladech na energii. Energetická základna se stanoví při spuštění implementovaného systému řízení hospodaření s energiemi.
Energetická základna by měla zahrnovat:
- Údaje o spotřebě energie, včetně typů a množství použité energie, zdrojů této energie a nákladů na energii
- Údaje o energetické účinnosti včetně energetické účinnosti zařízení a procesů a energetické náročnosti produktů a služeb organizace
- Informace o postupech a zásadách energetického managementu, včetně všech cílů a cílových hodnot, které byly stanoveny
Energetická základna může organizacím pomoci porozumět jejich aktuální energetické výkonnosti, identifikovat oblasti pro zlepšení a sledovat jejich pokrok v průběhu času. Může organizaci pomoci stanovit realistické a dosažitelné energetické cíle a cílové hodnoty.
Krok 6. Energetické cíle a cílové hodnoty
Energetické cíle a cíle jsou specifické, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově ohraničené (SMART) cíle, které si organizace stanoví ve vztahu ke své energetické výkonnosti. Měly by vycházet z energetické základny organizace, její energetické politiky a všech příslušných právních a jiných požadavků. Energetické cíle a cíle by měly být konkrétní a měřitelné, aby mohly být v průběhu času sledovány a monitorovány. Měly by být také dosažitelné a realistické s ohledem na zdroje a omezení organizace a měly by být relevantní pro využití energie a postupy hospodaření s energií v organizaci. a měly by mít časový rámec, aby bylo možné sledovat pokrok a organizace mohla určit, zda je na cestě k dosažení svých cílů.
Příklady energetických cílů a záměrů mohou zahrnovat:
- Snížení spotřeby energie
- Zvýšení energetické účinnosti určitých zařízení nebo procesů
- Zavedení energeticky úsporná opatření ve všech budovách
- Zavedení alternativních zdrojů energií
- Plánování dlouhodobé výměny energeticky náročných zařízení
Energetické cíle a cílové hodnoty jsou základem pro vytvoření akčního plánu pro jejich dosažení.
Krok 7. Akční plán
Stanovené cíle a cílové hodnoty vedou k sestavení akčního plánu. Zde je několik kroků, které může obsahovat akční plán:
- Identifikace hlavních oblastí vaší organizace, kde se využívá energie, a zhodnocení současné úrovně energetické účinnosti.
- Stanovení cílů energetické účinnosti na základě spotřeby energie organizace a potenciálu energetických úspor.
- Identifikace konkrétních akcí, které lze provést ke zlepšení energetické účinnosti, jako je modernizace zařízení, zlepšení postupů údržby a implementace politik a postupů pro úsporu energie.
- Přidělení odpovědnosti za realizaci každé akce konkrétnímu jednotlivci nebo týmu.
- Stanovení časové osy pro dokončení každé akce a systém pro sledování pokroku.
- Stanovení plánu kontrol, abyste zajistili, že zůstane vždy účinný a relevantní.
Dodržováním akčního plánu může vaše organizace průběžně zlepšovat svůj energetický výkon a snižovat spotřebu energie v průběhu času.
Krok 8. Monitorování a měření energetické náročnosti
Monitorování a měření energetické náročnosti je důležitou součástí systému energetického managementu. Zahrnuje shromažďování údajů o spotřebě energie a identifikaci oblastí, kde lze zlepšit energetickou účinnost.
Příklady monitorování a měření energetické náročnosti:
- Využití měřičů ke sledování spotřeby energie v různých částech organizace, jako jsou budovy, zařízení nebo procesy.
- Energetické audity pro identifikaci příležitosti k úsporám energie.
- Použití ukazatelů energetické náročnosti (KPI) a metrik jako je spotřeba energie na jednotku výroby nebo procento použité obnovitelné energie.
- Použití softwarových nástrojů ke správě a analýze energetických dat, jako jsou systémy energetického managementu (EnMS) nebo systémy energetického managementu budov (BEnMS).
Pravidelným sledováním a měřením energetické náročnosti můžete identifikovat trendy a identifikovat oblasti, kde lze energetickou účinnost zlepšit. To vám může pomoci dosáhnout vašich cílů energetické účinnosti a časem snížit spotřebu energie.
Krok 9. Přezkoumání a hodnocení systému hospodaření s energií
Přezkoumání a hodnocení systému energetického managementu (EnMS) je důležitou součástí udržování a zlepšování jeho účinnosti. To zahrnuje přezkoumání současného stavu EnMS a identifikaci oblastí, kde jej lze zlepšit.
Kroky, kterými lze hodnotit systém řízení hospodaření s energiemi:
- Porovnání energetické výkonnosti organizace s cíli energetické účinnosti.
- Identifikace odchylek od plánu hospodaření s energií a příčin těchto odchylek.
- Kontrola účinnosti opatření na úsporu energie a identifikace těch, která nesplňují své cíle.
- Hodnocení efektivity zásad a postupů systému řízení, včetně plánu energetického managementu a akčního plánu.
- Identifikace potřeby školení pro zaměstnance ve vztahu k hospodaření s energií.
- Kontrola dokumentace EnMS a z pohledu aktuálnosti a relevantnosti.
- Přezkoumání změn v energetickém kontextu organizace, jako jsou nové předpisy nebo technologický vývoj, a jejich vliv na EnMS.
Pravidelná kontrola a hodnocením EnMS může zajistit neustálé zlepšování energetické výkonnosti organizace.
Krok 10. Neustálé zlepšování energetické náročnosti
Neustálé zlepšování energetické náročnosti je důležitou součástí systému energetického managementu ISO 50001. Zahrnuje pravidelnou kontrolu a hodnocení systému, identifikaci příležitostí ke zlepšení a implementaci změn ke zvýšení energetické účinnosti a snížení spotřeby energie.