V článku je popsána metodika pro kontrolu regálů, stanovení povinností a odpovědností za regály s přiloženým vzorem kontrolního listu.
Obsah článku:
- Kdo stanovuje kontroly regálů
- Kde jsou určeny termíny kontrol regálů
- Jak se provádí kontrola
- Co dělat, když je regál poškozený
Nedílnou součástí pro zajištění bezpečného pracoviště během skladování jsou pravidelné kontroly regálů, které jsou instalovány na pracovišti.
Tato povinnost pro zaměstnavatele vyplývá z § 4, odst. 1, Zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být:
a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek,
c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.
Jedním z hlavních dokumentů, který dává metodiku, případně stanovuje četnosti kontrol je návod od výrobce (provozní dokumentace), který musí být uchováván po celou dobu provozu zařízení.
Kdo stanovuje kontroly regálů
§ 3, odst. 4, Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí:
a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,
c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.
Shrnutí:
- zaměstnavatel stanovuje,
- zaměstnavatel písemně určuje osobu zodpovědnou za kontrolu,
- zaměstnavatel kontroluje dodržování.
Kde jsou určeny termíny kontrol regálů
Návod od výrobce (průvodní dokumentace).
§ 4, Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ve znění pozdějších předpisů,
- Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.
- Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol.
- Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.
Shrnutí: Jestliže není v návodu od výrobce stanoveno jinak, musí být kontroly prováděny 1 x za 12 měsíců.
Jak se provádí kontrola
Opět se vychází z návodu výrobce, ve kterém by mělo být uvedeno, jaké části a jak se kontrolují. Pokud návod od výrobce není, můžeme si postup kontroly stanovit sami. Vždy se musí v kontrolním dokumentu objevit co, kdy, kde a jak bylo kontrolováno a s jakým výsledkem např.:
- Označení regálu (př. číslem, kódem) s uvedením: Nosnosti buňky (maximální nosnost buňky), maximální nosnosti sloupce
- Stabilita
- Svislost nosné konstrukce vzhledem k výšce
- Vodorovnost nosné konstrukce vzhledem k délce
- Ukotvení
- Poškození stojen a spojů
- Celkový stav
Co dělat, když je regál poškozený
Pokud je stav nevyhovující/nebezpečný, je potřeba dané zařízení neprodleně do doby opravy vyřadit z používání – buď úplně odstranit, nebo výraznou cedulí, zábranou apod. označit „NEPOUŽÍVAT", „MIMO PROVOZ" apod.
Pro ocelové skladovací regály se používá tzv. Metoda izolace poškozených regálů (výňatek z ČSN EN 15 635 - Ocelové statické skladovací systémy - Používání a údržba skladovacího zařízení – citace z článku 9.5)
Pravidla se používají pouze na poškození, která vytvářejí celkový průhyb prvku. Nepoužívají se na místní poškození, jako jsou promáčknutí, vyboulení, trhliny a praskliny. Lokální ohyby mohou být posuzovány poměrným dílem k délce 1,0 m, např. na délku 0,5 m se používají poloviční předepsané limity. Prvky s trhlinami musí být vždy vyměněny.
Měření poškození musí být prováděno následovně:
- Rovná hrana dlouhá 1,0 m je přiložena k plochému povrchu na konkávní straně poškozeného členu tak, že poškozené místo leží co nejvíce uprostřed délky rovné hrany.
- U prohnutí sloupku ve směru rozponu nosníku regálu nesmí maximální mezera mezi sloupkem a rovnou hranou přesáhnout 5,0 mm.
- U prohnutí sloupku v rovině vyztužení rámu nesmí maximální mezera mezi sloupkem a rovnou hranou přesáhnout 3,0 mm.
- U sloupků, které byly poškozeny tak, že existuje současný ohyb jak v podélném, tak v příčném směru, musí být měřena deformace zleva doprava zepředu dozadu a šetřena odděleně a pozorovány příslušné meze 5,0 mm a 3,0 mm.
- Pro ohyb vyztužovacích prvků v jakékoliv rovině nesmí mezera mezi rovnou hranou a vyztužovacím prvkem přesáhnout 10,0 mm a délku měrky 1,0 m nebo poměrným dílem pro kratší výztuhy, kde délka měřidla 1,0 m není praktická.
Nárys ukazující metodu měření poškození sloupku a výztuhy u typického paletového přestavitelného regálu.
Rozměry v milimetrech: a) délka měřidla 800 mm; b) poloviční délka měřidla; c) nosník paletového regálu.
ZELENÁ ÚROVEŇ – vyžadující pouze stálou kontrolu regálu.
Tato kategorie odpovídá případům, kdy nejsou meze z obrázku překročeny.
Zelená úroveň indikuje limity, které nevyžadují redukci nosnosti regálu, uvedené na štítku s nosnostmi nebo nevyžaduje opravu systému. To by mělo indikovat komponenty regálu, které jsou považovány za bezpečné a provozuschopné. Takovéto komponenty musí být zaznamenány jako vhodné pro další provoz do doby příští kontroly, ale musí být jasně identifikovány pro specifické přezkoušení a opětovné posouzení při příštích kontrolách. Překročení zelené úrovně způsobuje riziko v regálovém systému.
ŽLUTÉ RIZIKO – nebezpečné poškození vyžadující co možná nejrychlejší činnost.
Tato kategorie se vztahuje k poškození, při kterém jsou meze poškození z obrázku překročeny maximálně dvakrát a musí vyústit ve výměnu poškozených komponent.
To by mělo identifikovat prostor, kde je poškození dostatečně závažné pro oprávněnost nápravných činností, ale ne tak závažné, jako oprávněnost okamžitého vyskladnění regálu. Pokud je břemeno odstraněno z poškozené komponenty, nesmí být komponenta zatěžována do doby provedení opravy.
Uživatel musí mít způsob, jak izolovat takovéto regály pro zajištění, že se nezačnou opět používat do doby provedení nezbytných oprav a schválení zařízení za bezpečné. Například, používání může být provedeno datovanými samolepicími etiketami, které indikují regály, které se nemají opětovně ložit do doby opětovného schválení. Jakýkoliv regál s označením kategorie poškození ŽLUTÉ RIZIKO musí být přeznačený na ČERVENÉ RIZIKO poškození, pokud se nápravné práce neprovedou do čtyř týdnů od počátečního označení.
ČERVENÉ RIZIKO – velmi vážné poškození vyžadující okamžitou činnost.
Tato kategorie se vztahuje na nebezpečí, při kterém jsou meze poškození na obrázku, překročeny minimálně dvakrát.
To jsou situace, kdy je kritická úroveň poškození identifikována, což opravňuje k okamžitému vyskladnění regálů a izolování vůči budoucímu používání dokud nebudou provedeny opravy. Takovou opravnou prací bude obvykle výměna poškozené položky.
Jestliže bude zjištěné žluté riziko (po čtyřech týdnech od označení) nebo červené riziko bude ihned poškozený regál vyklizen, řádně označen pomocí bezpečnostní tabulky „Zákaz používání“ a bíločervené pásky oddělen od nerizikové skladovací části. Oddělení musí být provedeno v obou směrech poškozeného regálu (před poškozenou částí regálu a za poškozenou částí regálu – pokud stojíme před poškozeným regálem, tak vedlejší sloupce poškozeného regálu). Dále se bude postupovat dle výše uvedených bodů a odpovědný vedoucí zaměstnanec pracoviště zajistí zkontaktování odborné firmy, která zajistí opravu nebo výměnu poškozené části regálu.
Za dodržení metody izolace prostorů musí být vždy někdo zaměstnavatelem písemně určen.
Je důležité říci, že na trhu je mnoho regálů, regálových systémů. Jak postupovat, když zjistím, že NEMÁM NÁVOD OD VÝROBCE (průvodní dokumentaci). Legislativa nám umožňuje dle § 4, odst.1), Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., postupovat dle vypracovaného místního provozního předpisu.
Doporučení: použít návod od výrobce od podobného regálu a před používáním regálu, regál podrobit zátěžové zkoušce, na základě které se stanoví maximální nosnost buňky/sloupce.
Každá kontrola musí být řádně zapsaná a musí být definován zjištěný stav. Nedílnou součástí dokumentu musí být datum provedení kontroly, kdo provedl kontrolu (s podpisem), jaké bylo zjištění a uvedení následného termínu kontroly. Pro přehlednost přidáváme vzor dokumentu pro kontrolu regálu.
V případě zájmu nás kontaktujte na: www.legislativa.cz
Autor: Ing. Lenka Misař Bendáková, OZO v prevenci rizik a PO, Koordinátor BOZP